Jak jsem (NE)udělala řidičák


V dnešní době už je řidičák nezbytností. Hlavně kvůli práci (pokud teda nemáte svoje pracoviště doma nebo ve městě, ve kterém žijete). Můžete jezdit kdy chcete, kam chcete, nemusíte se spoléhat na lidi nebo spoje hromadné dopravy a taky už nebudete řešit, že si nemáte kam sednout.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli si papíry udělat nebo ne. A upřímně? Panoval ve mně strach.
Nakonec mě přítel přemluvil a do autoškoly jsme se přihlásili oba.
Hodiny teorie byly zajímavé a bavily mě, ale u jízd už to bylo horší.
Za volantem jsem byla nervózní a v hlavě mi létala spousta myšlenek.
Co když někde nabourám? Všichni už to určitě několikrát zkoušeli a já budu vypadat jako idiot. Co když na to prostě nemám talent? 
Každá myšlenka ve mně vyvolávala větší pocit strachu a nejistoty.
Jenže nemohla jsem to vzdát, aniž bych to zkusila. Všichni z  toho mají nervy nebo ne?

Dny ubíhaly jako voda a zkoušky se nezadržitelně blížily. Nevěděla jsem, jestli mám být šťastná nebo se bát. Každopádně jsem to chtěla mít za sebou.
Bohužel mi štěstí nepřálo napoprvé a dokonce ani napodruhé. Dvakrát jsem neprošla teoretickou zkouškou, takže mě k jízdám nepustili.
Nejspíš za to mohl stres. V práci jsem se dřela jako mezek, tam mi nakládali spoustu práce, kterou cizinci odmítali dělat.
Však proč ne? Vždyť holka, na pohled vážící 40 kg i s postelí, hravě unese bednu o stejné hmotnosti jako je ona sama.
Domů jsem chodila vyčerpaná, unavená a na učení jsem v takové situaci ani nemyslela.
Tak proč jsem zkoušky nakonec udělala?
Dala jsem výpověď. Zdraví mám přece jen jedno a nechci si ho zničit někde, kde to nikoho z vyšších nezajímá.

Říká se: "do třetice všeho dobrého" a možná to v tom taky hrálo nějakou tu roli.
Když už byly oba testy úspěšně za mnou, všechno najednou odpadlo a já nemohla uvěřit, že jsem to zvládla. I přítel prošel a tak jsme měli dvojitý důvod k oslavě.
Ještě ten den jsem obvolala pár lidí z rodiny, kteří nám srdečně gratulovali.


Jaké máte vy zkušenosti s autoškolou, popřípadě, chcete si dělat papíry?
Budu ráda za zpětnou vazbu. :)

12 komentářů:

  1. Já testy zvládala na poprvé, ale jízdu jdu dělat příští týden už na po třetí :D

    OdpovědětVymazat
  2. ja se odhodlala letos, ve 26, ptz jsem byla asi posledni, kdo nemel papiry. dali mi za instruktora 24letyho typka :-D takze pecka, bylo to jako jezdit s kamaradem. teorie na plny pocet a jizdy na poprve (v praze!):) byla jsem vyklepana jak ratlik, ale nakonec byly zaverecny zkousky docela easy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi měla dobrý, tomu našemu bylo cca 50. :D Ale četla jsem, že je z okresu nejlepší, takže to bylo v pohodě. :D

      Vymazat
  3. Já jdu na zkoušky ve středu (jízdy i testy naráz), stresuje mě to úplně šíleně, takže ti fakt rozumím :( :D

    Http://lenn.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stres dělá svoje, ale zvládneš to. :)

      Vymazat
  4. Já udělala zkoušky až na popáté. Jo, zní to hrozně, ale u nás jsou tak na houby komisaři, že se to vážně nedalo. Pokud chceš, koukni na můj článek: https://elisminarova.blogspot.cz/2017/04/cim-si-v-autoskole-kazdy-projde-mych-5.html :)

    https://elisminarova.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně, že jsi to udělala. :) Někteří komisaři vážně stojí za houby a myslí si, bůhví jací nejsou frajeři, ale s tím se člověk bohužel musí smířit. Určitě mrknu a děkuji za komentář. :)

      Vymazat
  5. Zkoušky jsem ve čtvrtek napoprvé udělala, ale ten stres před nimi nikdy nezapomenu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak gratuluji, my měli zkoušky taky ve čtvrtek. :)

      Vymazat
  6. Nám na teórii dával inštruktor vždy aj test a ten som nikdy neurobila. Deň pred skúškami mi povedal že sa nemusím ani pripravovať, pretože teóriu neurobím. Mala si vidieť jeho pohľad, keď som teóriu dala na plný počet bodov :) ;)
    Pocit na nezaplatenie :D

    www.simonazacko.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dokážu si to živě představit. :D já měla poprvé 35b, podruhé 40b a potřetí 48b a komisař docela koukal. :D

      Vymazat